Fungování a běžný život v chalupě mají některá svoje úskalí, která je dobré vědět dopředu.
Pokud je v době příjezdu na
chalupu venku již tma, (obzvlášť v zimních měsících, kdy je tma prakticky
pořád) je dobré mít připravenou baterku nebo mobil, protože jinak není možnost si
na vstupní dveře posvítit, a pouliční lampa nemusí být to pravé.
První,
co je dobré udělat ještě před vstupem do chalupy, je zapnutí elektriky, která bude s nejvyšší pravděpodobností
vypnutá. Provede se to „nahozením“ hlavního jističe v rozvaděčové skříni,
která je na verandě po levé straně od vstupních dveří. Klička pro otevření skříně
visí poblíž, případně je možné skříň
otevřít otočením středu zámečku rukou, nebo pomocí dvou nějakých pevných úzkých
předmětů.
Vchodové dveře se zamykají pouze
na „horní“ zámek klasickým FAB klíčem.
Má to ale tu vlastnost, že odemykání je
směrem „doprava“, prostě na druhou stranu, než bývá u dveří obvyklé.
Dveře
se tedy jakoby zamknou, a tím se odemknou 😊
Pokud se podařilo otevřít
dveře, je na řadě rozsvítit. Hned za dveřmi je vypínač, který ale rozsvěcí
světlo pouze na verandě.
Vypínač světla
v předsíni je zhruba 2m vlevo, vedle dveří do
světnice. Pokud jste vevnitř, a světlo svítí, je už skoro vyhráno.
To, co v tuhle chvíli
také možná svítí, je otevřená lednice v kuchyni, kterou je potřeba co nejdříve opět zavřít.
Lednici i vnitřní mrazák necháváme
po odjezdu pootevřené aby vyschly, jinak by při vypnuté elektřině obsah lednice zplesnivěl.
Pokud neteče voda, zbývá zapnout vodu ve sklepě. Na zimu se
zavírá voda a vypouští se z trubek, protože chalupa promrzá a trubky
s vodou by mohly zamrznout nebo popraskat. Je dobré napřed zkontrolovat
kohoutky v kuchyni a koupelně, zda nejsou otevřené.
Sklep se nachází pod dřevěným poklopem v předsíni. Světlo ve sklepě se
rozsvítí vypínačem nad poklopem. Když signálka na vypínači svítí, světlo je
zapnuté.
Do sklepa je doporučeno scházet „pozadu“ jako po žebříku, vyšší člověk se tam
stejně jinak nedostane. Voda se pouští otočením
páky
„před vodoměrem“ do polohy rovnoběžné s vodovodní trubkou. Mělo
by to jít snadno, prosím nepoužívat násilí, aby to někde neruplo.
Je tam ještě i kohoutek „za vodoměrem“, ten se ale nechává stále otevřený.
Pokud voda stále neteče, chce to zkontrolovat i tento kohout.
Pozor: Umyvadlo
v předsíni je sice funkční a má přivedenou vodu, ale nemá odpad!
Voda odtéká do kýblu pod
umyvadlem. V případě, že kýbl chybí, teče voda na nohy.
Při opouštění chalupy na
kratší dobu nebo třeba celodenní výlet není potřeba se nějak stresovat, kromě
zamčení dveří není nutné nic extra řešit. Pokud je zima a v chalupě se
topilo, zamrznutí vody za tak krátkou dobu nehrozí.
Není ale dobrý nápad nechávat krb hořící a „bez dozoru“.
Pokud krb už dohořívá, asi to ničemu nevadí, dřevo časem dohoří.
Chce to ale přikládat do kamen s předstihem
už s vědomím toho, že až budu odcházet, měl by být oheň uhašený, nebo alespoň
ve stavu,
že „brzy jistě bez problémů vyhasne“.
Při odjezdu z chalupy prosíme:
- Zkontrolovat, že krb nebo kamna
nehoří, okna jsou zavřená, a že je bezpečné chalupu takto opustit.
- Pootevřít lednici a mrazák, aby
vyschly. Na zašprajcování dveří lednice, aby se samy nezavřely, se používá přiložené dřívko.
- Vypnout elektřinu hlavním
jističem.
Pokud je zima (kalendářně) a
hrozí, že by přišly mrazy a po odjezdu na chalupě nikdo několik týdnů nebyl,
je potřeba udělat ještě „zazimovací“ operace:
- Ve sklepě se zavře voda pákou
před vodoměrem.
- Aby nezamrznul záchod, spláchne
se, aby vytekla voda z nádržky. Potom se do mísy záchodu (nikoliv do
nádržky) nalije zhruba čtvrt litru (půl hrnečku) nemrznoucí směsi do
ostřikovačů, kanystr s modrou tekutinou je v kůlně nebo v předsíni.
- Otevřou se kohoutky v kuchyni a
koupelně, aby bylo možné vypustit vodu z trubek. Vypuštění se provede opět ve
sklepě, pomocí vypouštěcího kohoutku s nasazenou hadičkou. Část
s hadičkou se trochu vyšroubuje, a voda pak z hadičky začne vytékat
do kýblu. Asi není potřeba být úplně důkladný (trvá to dlouho), když nateče zhruba
třetina kýblu, je to ok. Kohoutek s hadičkou se zase dotáhne, a kýbl s vodou se vylije ven.
Kohoutky v kuchyni a koupelně se pak zase zavřou, aby ten, kdo následně přijede
a pustí vodu, neměl nachystaný vodotrysk.
V chalupě se dá topit dřevem v krbu ve světnici, v kuchyni
a koupelně jsou malé elektrické přímotopy. Ty doporučujeme používat jen v případě aktuální potřeby na kratší dobu, a určitě je nenechávat
puštěné celou noc. Jednak z hlediska bezpečnosti, a i z hlediska
vytápění je to zbytečné, protože jsou malé, chalupu stejně nevytopí, a účet za
elektřinu pak bude větší.
Vedle krbu je papír na podpal a třísky, sirky bývají na skříni, nebo
zásoba v kuchyni v šuplíčkách nad linkou. Dřevo se najde v kůlně, nebo v připravených košíkách a bedně. Pálit
prosíme dřevo na to určené, a ne to co vypadá jako "hezké prkýnko na plot".
V dřevěné krabici u špalku se sekyrou jsou pak kousky vhodné na nasekání třísek na podpal.
Pro zájemce je na skříni ve světnici k použití čidlo CO, do kterého je nutné dát baterie (2x AA).
U krbu je potřeba čas od času vyčistit sklo dvířek, což se dělá přípravkem schovaným za krbem a něčeho co sklo nepoškrábe
(ubrousky, kapesníčky, hadřík). Sklo se čistá za studena, tedy vždy až když krb vyhoří a vychladne.
Pozor na horké části, zejména při přítomnosti dětí. Dvířka a sklo krbu mohou být velice horké, stejně tak komínová roura,
nebo i kachlíky krbu v horní části nebo nad dvířky. V případě sušení věcí se nemůže na krb nic věšet ani pokládat.
V případě požáru
nebo nějaké hůř zvladatelné události je poblíž krbu nebo ve skříni malý hasící
sprej, případně v předsíni u dveří do koupelny je práškový hasicí přístroj. Obojí
lze použít i pro hašení zařízení pod elektrickým napětím.
Obecně platí, že pro hašení "žhnoucích pevných látek" je nejlepší a spolehlivý
způsob uhašení „pořádně to zalít vodou“.
Tomu by samozřejmě mělo předcházet
vypnutí elektriky hlavním jističem.
V kuchyni je elektrický
sporák se 4 plotýnkami a troubou. Sporák i zásuvky mají vlastní elektrický
okruh, přesto je možné, že v případě zapnutí najednou všech plotýnek, a
zároveň třeba varné konvice, mikrovlnky a ještě elektrického přímotopu může
vypadnout příslušný jistič v rozvodné skříni na zápraží, a je potřeba
ho dojít znovu nahodit. Jistič se nahodí přecvaknutím dolů spadlé páčky zpátky nahoru.
Doporučujeme současné používání spotřebičů v rozumné míře, a ne utavit
elektrické dráty 😊
V kuchyni je v prostoru
pod dřezem malý elektrický ohřívač na vodu - bojler, pro teplou vodu na nádobí a také pro umyvadlo v koupelně.
Zapnutí a vypnutí se provádí vypínačem na prodlužováku pod
dřezem, takže pokud neteče teplá voda, zkontrolujte jestli je bojler zapnutý.
Pozor na práci se dřezem a vodovodní baterií!
Dřez má povrchovou úpravu,
která by se mohla poškodit úderem nebo šoupáním kovových předmětů, proto je
potřeba zvýšená opatrnost při mytí nádobí. Stejně tak u vodovodní baterie,
která obsahuje plastové části a černé lakování povrchu.
Podle návodu je potřeba zejména:
- nepokládat na dřez horké
předměty, nedávat tyto věci do dřezu
„vychladnout“, a nevylévat horký olej do dřezu
- nepoužívat k čištění
dřezu kovové drátěnky, koncentrované kyselinové nebo zásadovité čistící
přípravky, nebo čistící písek
Dřez i baterii je doporučeno čistit často, a pouze pomocí vody nebo jemných
nekoncentrovaných přípravků, a nenechávat na nich zbytečně zaschnout vodu a
nečistoty (případně nenechávat ve dřezu vodu přes noc s něčím co se má
„odmočit“), protože to pak vytvoří usazeniny vodního kamene, které se obtížně
odstraňují.
Voda v oblasti je hodně tvrdá a usazeniny vodního kamene vznikají velice snadno, nejen ve varné konvici.
Vychladlý popel z krbu sypeme do popelnice nebo na kompost, nebývá ho moc. Do popelnice před vchodem vyhazujeme směsný odpad.
Popeláři jezdí v pondělí 1x za 14 dní, zhruba kolem osmé ráno, a staví vysypanou
popelnici tvrdošíjně před vchod, asi aby se poznalo, že tu byli.
Plasty a sklo třídíme, ale protože odpadu bývá málo, nemáme na ně sjednaný
odvoz. Zatím to funguje tak, že si plasty odvážíme domů, nebo je příležitostně
vyhodíme do velkých popelnic například v rychnovském sídlišti.
Případný biologický odpad z kuchyně lze hodit na „něco jako kompost“,
který se nachází vpravo vedle domu.
V chalupě je přepadový
septik, který se nacházející venku vedle kompostu.
Do odpadu se tedy nemají odhazovat předměty, které se nerozkládají, jako vlhčené
ubrousky, dětské pleny a tak podobně.
V koupelně je teplá voda pro umyvadlo vedená z kuchyňského bojleru. Může tedy chvilku trvat, než teplá voda do kohoutku doteče, pokud tam ovšem nějaká teplá voda zbyla, například po posledním mytí nádobí. Bojler se ale ohřeje poměrně rychle, asi za 15 minut.
Ohřev vody pro sprchu probíhá v průtokovém ohřívači nad záchodem. Pokud byl v chalupě vypnutý proud, je potřeba pro zprovoznění ohřívače stisknout dotykové tlačítko ON/OFF v dolní části ovládacího prostoru. Poté by se už měl ohřev zapnout automaticky při otevření teplého kohoutku sprchy. I tak ohřívač většinou stávkuje, ale na druhé nebo třetí puštění kohoutku už by se měl vzpamatovat a zapnout ohřev.
Kdo má zkušenosti s průtokovým ohřívačem, pochopí, že s ním může být docela zábava. Ohřívač má poměrně velký, ale přesto omezený výkon. To znamená, že když má sprcha velmi malý proud, ohřívač se ani nezapne a teče jen studená. Když má sprcha naopak příliš velký proud, ohřívač nestíhá a voda je jen vlažná. Chce to experimentovat a nastavit si střední proud teplé vody, pak je ohřívač spokojený a stabilizuje teplotu na nastavených cca 40°C a zbytek si člověk doreguluje sprchovou pákovou hlavicí.
Na průtokovém ohřívači se šipkami vlevo-vpravo nastavuje teplota vody. Tlačítka jsou dotyková, takže když to člověk přežene a v koupelně se vytvoří mlha, mohou se tlačítka zbláznit a samovolně spouštět. To způsobí, že najednou buď teče studená, nebo se naopak sama od sebe nastaví maximální teplota (60°C) a ohřívač se zřejmě z bezpečnostních důvodů vypne. :-)
Topení v koupelně je malým topným žebříkem, který je trvale zapojený do zásuvky a topí prakticky pořád, udržuje si svoji teplotu. Jeho spotřeba není velká, takže není potřeba ho vypínat. Momentálně je zapojený přes časovací hodinky, aby zbytečně netopil v noci - na hodinkách se ale musí otáčením kolečka nastavit správný čas.
Pokud je zima, topný žebřík místnost nevytopí, od toho tam je malý elektrický přímotop, který koupelnu vytopí poměrně rychle.
Pozor: Pokud je koupelnový přímotop zastrčený v zásuvce, nesmí se na něj vylít nebo nastříkat voda, hrozilo by zasažení elektrickým proudem!
Koupelna má sice všechna bezpečnostní opatření z hlediska zapojení elektřiny, ale i tak Je lepší být opatrný, a přímotop při sprchování buď odpojovat ze zásuvky, nebo alespoň umístit do bezpečného prostoru mimo dosah vody.
Půda
Navštívit půdu není běžně nutné, leda ze zájmu, nebo že by tam v létě nějaký odvážlivec přespával. Je tam ale potřeba být opatrný.
Na půdě je zavedené osvětlení na "fotobuňku", světlo by se mělo rozsvítit, jakmile člověk otevře poklop vyleze nad schody. Světlo pak svítí asi minutu a zhasne automaticky, když nedetekuje žádný pohyb.
Při pohybu na půdě pozor na trámy, jsou nízko a člověk se o ně snadno praští do hlavy. Skrz střechu také občas trochu trčí probité hřebíky, takže není dobré se o vnitřní plochu střechy opírat nebo se pohybovat v její blízkosti. Podlaha také není zrovna bezpečná, člověk může zakopnout. Mimo vestavěný pokoj se mohou po zemi vyskytovat myší nebo kuní exkrementy a vesměs je tam nepořádek, nic na hraní pro děti.
Septik
Jak už bylo zmíněno, odpadový septik je venku vpravo vedle domu u kompostu, a je zakrytý betonovými deskami, které jsou sice pevné,
ale není radno zkoušet kolik toho vydrží například skákáním, nebo je posunovat je sem a tam, jinak hrozí propadnutí.
Kamenné zídky
Není doporučeno chodit po kamenných zídkách na "zadní" zahradě, zdi nejsou v dobrém stavu, kameny v nich moc nedrží a mohly by se sesypat.
Terasovitá zeď na "přední" zahradě, směrem do ulice, je zase docela vysoko a vrchní kameny by mohly být uvolněné, opět žádné dobré místo na hraní pro děti.